Káva, deforestrace a klimatická změna


Image by Al Lambe from Pixabay


Deforestrace je problém, o kterém jste již pravděpodobně slyšeli. Světové lesy jsou v ohromné míře redukovány, přičemž se snižuje jejich plocha i kvalita - díky sázení nevhodného porostu na místa vykácených ploch. Lesy v současné době pokrývají asi 30 % suchozemské plochy a mizí ekvivalentem zhruba jednoho fotbalového hřiště za vteřinu. Podle rozsáhlé studie v časopise Nature (1), jsou lidé odpovědní za zmizení již zhruba 46 % lesní plochy a dalších 60-70% zbývající plochy ohrožují v následujících letech svými aktivitami, či jejich dílčími dopady (2). Ta je pro Zemi kritická, a to nejen jako absorbent oxidu uhličitého, a tudíž faktorem kontrolujícím klimatickou změnu, ale také jako domov pro obrovskou diverzitu flory a fauny, která má často v rámci světového ekosystému zatím nepoznanou roli.


Co deforestraci způsobuje?


Jak můžeme vidět v grafu, mezi největšího viníka ztráty lesů řadíme deforestraci hnanou získáváním komodit, jako je zemědělství či těžba minerálů. Případ komodit a střídavého zemědělství je pro nás klíčový, je totiž spojen s kávou. Přestože káva není v současné době až takovým viníkem odlesňování oproti ostatním potravinám, (našli bychom ji na 6 místě - po skopovém masu, hovězím masu, sýru, čokoládě a mléčných produktech), její dopad může být katastrofický v následujících letech (4). Důvod nalezneme v následujících mapách:


Zdroj: WWF - Living Forest Model (6)


Vrchní mapa znázorňuje současné plochy lesa (zeleně) a plochy ohrožené deforestrací do roku 2030 (červeně) - plochy Amazonie, Střední Afriky a Indonésie jsou zde kritické, jakožto plochy jejichž ekologická hodnota je nenahraditelná - skrývají obrovské množství fauny a flory důležité pro lokální a globální ekosystém, ale také plochy kritické pro regulaci množství oxidu uhličitého v atmosféře. Jak můžete vidět, tyto plochy korespondují s tzv. "kávovým pásem" - neboli oblastech, kde se kávě daří nejvíce, který můžeme vidět na spodní mapě.


Zdroj: Elements


Poptávka po kávě roste a současným tempem růstu bude třeba zhruba 4-14 tun kávy navíc každý rok a celková produkce se bude muset zhruba ztrojnásobit do roku 2050. S rostoucí poptávkou přichází také problém klimatické změny, která v současnosti ohrožuje až 50% plochy, na které se káva pěstuje. Zejména pak v nižší polohách - díky změnám v teplotách a rozložení srážek. Bohužel ploch, v budoucnu vhodných pro pěstování kávy není mnoho a zhruba 60 % této plochy zabírají dosud nedotčené lesy. Pokud včas nezasáhneme, káva se bude dále nekontrolovatelně přesouvat na plochy lesů, ať už jako následek rozšiřování plantáží nebo jako následek střídavého obdělávání, které je v současné době stále při pěstování kávy používáno (5). Káva ale nepředstavuje jen risk, ale také příležitost.


Káva jako řešení místo problému

Káva byla a stále je hojně pěstována v rámci ostatního porostu - pro kávu není ideální přímé slunce a kolem ostatních rostlin se jí daří. Rostliny se kolem kávy využívají nejen jako zdroj stínu, ale také jako přídavný zdroj ovoce, dřeva a dalších lesních komodit, což vytváří efektivní agrolesnický systém. Káva je v současné době globálně pěstována na zhruba 10 milionech hektarů a to nejen z velkými nedostatky v produktivitě, ale často také bez ostatního porostu - pomocí nových hybridů, kterým přímé slunce nevadí (zhruba 40 % produkce). Pokud nic neuděláme, odlesňování a klimatická změna bude pokračovat. Jen v důsledku rostoucí poptávky po kávě bychom tím bychom mohli ztratit až 30 milionů hektarů lesa a vypustit tak do ovzduší až 3,3 giga tun CO2 navíc (za rok 2018 byly celkové globální emise 36,6 giga tun).



S podporou udržitelné kávy a investic do zlepšení zemědělských praktik můžeme naopak situaci převrátit. Pokud pomůžeme farmářům zlepšit jejich praktiky a přesunout se od málo úrodných polí a střídavého obdělávání k moderním řešením pěstování, zatímco pomůžeme zalesnit odlesněné kávové plantáže, můžeme tak zajistit zachycení zhruba 3,4 giga tun oxidu uhličitého. Kromě toho zvýšit výdělky zemědělců, pomoci jim adaptovat se na klimatickou změnu a přeměnit jejich živobytí k sociální, ekologické a ekonomické udržitelnosti.


Tyto cíle nejsou nedosažitelné a stovky takových projektů již existují, problémem je ale malý zájem o kvalitní a udržitelnou kávu. Většina světové kávy je stále prodávána na základě nízké ceny. Tlak na cenu u plantáží vede k neekologickým praktikám a špatným pracovním podmínkám. U drobných farmářů potom k závislosti na poptávce za nízké ceny, které nekompenzují větší množství práce, které je potřeba na menších farmách oproti velkým plantážím. Nízké ceny a nedostatek příležitostí k jinému způsobu výdělku potom menší farmáře drží v situaci, kdy si nemohou dovolit investici do větší produktivity, ani základní investice do zdravotní péče, vzdělání či potravinového zabezpečení.



Káva je tedy jeden z mála produktů, který může díky vyšší konzumaci způsobit pozitivní dopad místo negativního. K tomu, abychom tohoto cíle dosáhli musíme podporovat eticky a transparentně pěstovanou a udržitelnou kávu za férovou cenu. Průměrná cena za libru káva byla v dubnu 2020 i díky dopadu světové pandemie Covid-19 1,09 dolaru (6), což je cena která pro mnoho farmářů nepokryje ani náklady na pěstování. Férová cena kávy je podle asociace Fair Trade stanovena na 1,4 dolaru za libru (7) - současná situace je tedy kritická.




23 zobrazení
SCC_Logo_Horizontal_edited.png

Partner

  • YouTube
  • Facebook

Přihlášení k newsletteru

Kliknutím na "Přihlásit se souhlasíte se zpracováním Vašich osobních údajů, které najdete